Čeští vědci na Antarktidě

Antarktická polární stanice Eco Nelson hostila české vědce, kteří zde měli za úkol připravit převzetí této stanice pro českou vědu, zmapovat území a zmodernizovat vybavení a budovy stanice. Firma Expres Menu byla oficiálním partnerem této akce!

Nejprve pár slov o polární stanici Eco Nelson

Polární stanice Eco Nelson - historie

Zakladatelem této stanice je Jaroslav Pavlíček, který je svérázným odborníkem na přežití v náročných podmínkách a je také autorem bestselleru Člověk v drsné přírodě. Stanice byla založena jako nadnárodní na konci 80. let 20. století. J. Pavlíček stanici využíval pro pozorování, která pak publikoval ve své knize o lidech v náročných podmínkách. Podle toho je i stanice (velmi spartánsky) vybavena.

 

Životní podmínky na stanici, poloha a zajímavosti

Stanice se nachází na ostrově Nelson v souostroví Jižní Shetlandy, zhruba 100 km od Antarktického poloostrova, jihozápadně od ostrova King George. Celé souostroví je exponováno v Drakeově průlivu, panuje zde tedy větrné a drsné oceánské klima. Roční chod teplot je relativně příznivý (min. měsíční průměr je -11 °C, max. měsíční průměr pak 4 °C). Prakticky neustále však vanou silné větry a vzdušná vlhkost obvykle přesahuje 90 %. Téměř bez ustání tak vypadávají srážky v podobě deště nebo mrholení. Jakýkoliv pohyb a výzkum je velkou zkouškou jak psychické a fyzické výdrže výzkumníka, tak i oděvů a vybavení.

 

Poloha stanice je velmi výhodná z logistického hlediska, od nejbližšího letiště je oddělena pouze úzkou mořskou úžinou, doprava osob i materiálu je na Antarktické poměry tedy velmi jednoduchá.
Samotná stanice je lokalizována v tzv. ledovcové "oáze" , tedy na malém území, které není pokryto, ale je obklopeno, ledovcem. Oáza má rozlohu cca. 4 km2, celková plocha ostrova je 200 km2. Povrch oázy je pokrytý řídkou vegetací tvořenou travinami, mechy a lišejníky. Vystupují zde četné skály, ostrov samotný má pak poměrně dramatický reliéf (skalní stěny, věže, ledovcové ohlazy), kde je i samotný pohyb výzvou. V oáze se také nachází několik jezer, která v průběhu letní sezony rozmrzají. V zimním období je oáza pokryta zhruba 40 cm sněhu. Veškerá fauna na ostrově je vázána na moře, vyskytují se zde plejtváci, keporkakové, rypouši, tuleni, lachtani. Poměrně vzácný je však výskyt tučňáků. Oproti tomu je na ostrově hojný výskyt létavých ptáků (chaluhy, kormoráni, buřňáci). Příbřežní vody jsou bohaté na ryby, mušle a řasy. Na ostrově se téměř nevyskytuje hmyz, typický pro ostatní polární oblasti.

  

Stanice v tuto chvíli sestává z několika samostatných menších skromných staveb (obr. 3) – několika čistě technických, obytných a s kombinovaným využitím. Architektura a vybavení stanice, i materiál, z něhož je zbudována, jsou bohužel poplatné době vzniku a zamýšlenému účelu. Stanice byla vybudována na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století a hlavním účelem byl výzkum chování člověka v drsných podmínkách. Hlavním úkolem nového provozovatele stanice tedy bude v prvních sezonách její modernizování do podoby, aby vyhovovala současným standardům a poskytovala kvalitní zázemí vědcům i studentům. Bude třeba zajistit jak rozšíření obytných prostor, tak vybudovat základní laboratoře pro prvotní úpravu vzorků a částečně i technické zázemí. Velkou výzvou je také zajištění přechodu stanice do provozu v souladu s platnými směrnicemi pro ochranu životního prostředí.

 

Co si čeští vědci od převzetí stanice slibují?

Dr. Václav Stacke, vedoucí programu nám píše: "Ostrov Nelson poskytuje vědcům obrovské možnosti výzkumu. Proto bereme převzetí stanice jako velkou příležitost, která se s největší pravděpodobností pro Českou republiku již nebude opakovat. Na své si zde přijdou geologové, paleontologové, glaciologové, biologové, geomorfologové, geografové, hydrologové a mnozí další. Tým českých vědců má již naplánovány dva základní směry výzkumu – rekonstrukci časového rámce odlednění oázy a rekonstrukci historického životního prostředí ostrova (na základě výzkumu sedimentárních sekvencí ze dna jezer). Pro vědce i studenty technických a aplikovaných oborů se otevírá velký potenciál designu, realizace i vybavení stanice, zajištění přenosu dat z jednotlivých výzkumných lokalit, testování materiálů a různých technických řešení v nepříznivých podmínkách, zajištění výroby energie a nakládání s odpady udržitelným způsobem atd."

 

Rekognoskační cesta týmu vědců V. Stacke a O. Novotného

První cesta českých vědců na tuto stanici proběhla v březnu a měla za cíl posoudit reálný environmentální impakt stanice a připravenost k získání certifikátů nutných k jejímu dalšímu provozu. Úkolem  bylo také hodnocení proveditelnosti naplánovaných přírodovědných výzkumů. Provedli základní rekognoskaci oblasti, zahájili přesné mapování území a předběžně vytipovali vhodné lokality pro odběr vzorků. Součástí této výpravy byl také dovoz nutného bezpečnostního vybavení, jehož trvanlivost na stanici již vypršela.

 

Jak dopadlo testování našich produktů v náročných podmínkách?

Součástí vybavení vědců bylo také jídlo Expres Menu, které měli testovat v drsných podmínkách. Ač naše jídlo má omezené skladování nad 1°C, vydrželo převoz z letiště na stanici bez narušení celistvosti obalu. Jídla obstála během celého třítýdenního pobytu v těchto náročných podmínkách.

 

Pan V. Stacke nám napsal:

"Co se týče zkušeností s produkty - jedním slovem perfektní. Jídla Expres Menu jsme vařili vždy večer, i s dodanými přílohami. Takže se bylo celý den na co těšit. Počasí nám totiž opravdu nepřálo, takže pobyt celou dobu ve vlhké zimě byl fyzicky i psychicky velmi vysilující. A prostředí stanice není ideální. Dočerpat energii pořádným jídlem tak bylo vždy nutné. A v tomto případě i velice chutné. Opravdu jídla byla jako od maminky. Zejména Krakonošova pochoutka  - za takové jídlo bych pochválil i kuchaře v luxusní restauraci.
Jídla bez problémů prošla i přes jinak velmi přísnou kontrolu dovozu potravin na Chilské celnici, kde se pouze pracovník příslušného ministerstva zajímal o to, jestli jsou již potraviny tepelně upraveny, a když jsme jej ujistili, že ano, bez problémů nás poslal dál.
Velmi se nám osvědčily i snídaňové kaše, ač ani jeden z nás není typ zvyklý na sladké snídaně. Dokonce mi zachutnaly tak, že si po návratu dělám podobné kaše sám. Zde snad jediný nedostatek - oproti jídlům, které i s přílohou udělaly vždy dvě nadmíru poctivé porce, tak snídaňové kaše jsme museli ve dvou sníst vždy tři, abychom vydrželi pracovat do oběda - v takto náročním prostředí porce kaše bez nějaké přílohy na snídani nestačila.

Zbyla nám pouze 3 jídla, a s těmi jsme udělali propagaci vaší firmy mezi příslušniky ostatních národů, pracujících v okolí. Věnovali jsme je Chilanům a Rusům, kteří chodí na vícedenní výpravy do terénu, aby si také přilepšili k namazaným chlebům :) "

 

 

 

 

 

 

 

  Napište příspěvek

Slouží pouze pro odpověď, nebude nikde zobrazen.

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace