Jaký vliv na nás mají chemické látky v potravinách?

Konzervanty, barviva a další škodlivé chemické látky jsou téměř ve všech potravinách kolem nás. Je velmi těžké se jim zcela vyhnout, ať se snažíme jakkoliv. Nemusejí být do potraviny přímo přidané, ale jsou v ní již obsažené, protože některé škodliviny jsou součástí životního prostředí. Někdo na to rezignuje a říká, že tedy není třeba se o něco snažit a dívat se na to co jíme, chemie je v podstatě všude.

 

Můžeme se škodlivé chemii vyhnout?

Má cenu snažit se žít zdravě? Má cenu studovat složení potravin, které nakupujeme, pěstovat si vlastní ovoce a zeleninu či kupovat potraviny od místních farmářů? Rozhodně ano! Čím méně budeme na své zdraví dbát, tím dříve nám to naše tělo oplatí.
Pokud budeme snižovat spotřebu potravin obsahující konzervanty, barviva a další škodlivé chemikálie, poděkují nám hlavně naše játra. Že Vás to ani nenapadlo? Podívejme se blížeji na to, co vlastně naše játra musejí denně vykonávat.

 

K čemu nám játra slouží?

Játra dospělého člověka váží asi 1500 g, čímž se stávají největším vnitřním orgánem a zodpovídají za všechny chemické procesy a metabolické funkce.
Než se krev proudící vrátnicovým žilním systémem dostane ze střev do celého těla, musí přejít přes játra. Tam dochází ke dvěma důležitým věcem:

  1. Zpracování živin, o které se krev obohatila ve střevech. Část glukózy se transformuje na rezervní glykogen, aminokyseliny se slučují do specifického pořadí, aby každému orgánu poskytly zvláštní proteiny, mastné kyseliny se slučují s glycerinem, aby vytvořili zásoby tuků.
  2. Neutralizaci toxinů a cizorodých látek z trávicího traktu.

(Jejich další funkcí je ještě vylučování žluče, která je potřebná k trávení.)

 

Játra a škodlivé chemické látky v jídle

Játra se tedy stávají nepostradatelným orgánem k zajišťování detoxikačních biochemických reakcí, při kterých se neutralizují škodlivé vlivy toxických látek. Asi všichni víme, že játrům škodí alkohol a některé léky. Ale málo si již uvědomujeme, že naše játra hodně zatěžují tzv. „éčka“ v potravinách. Existují sice normy, které stanovují maximální množství jednotlivých chemických látek v potravinách, ale žel nikdo nesleduje, jak působí v tzv. „koktejlu“ – tedy když jich je hned několik v jednom jídlu. A také nejíme jen jednou denně, během dne dokážeme do sebe dostat opravdu zajímavou směs různých „éček“ a dalších škodlivých chemických látek a to všechno se musí někde projevit.

 

Cirhóza jater

Takovým nejhorším projevem, který by nás mohl potkat, je cirhóza jater. Tato nemoc není jen důsledkem nadměrného pití alkoholu, ale také ji způsobuje hojné konzumování fruktózy. Fruktóza je totiž součástí v potravinářství velmi oblíbeného glukózo-fruktózového sirupu, a proto není problém přijímat jej v nadměrném měřítku. Toto synteticky vyráběné sladidlo pak způsobuje ztukovatění jater, tedy cirhózu. Ve spojení s nadváhou je to opravdu velmi nežádoucí účinek nadměrného pojídání sladkostí.

 

Co vynechat, omezit a jak se bránit chemické zátěži?

Pokud se nemůžeme škodlivým chemikáliím vyhnout docela, můžeme je rozhodně omezit a nedopřávat si některá jídla tak často a soustředit se i na prevenci. Kromě již výše zmíněného příjmu glukózo-fruktózového sirupu přinášíme ještě další tipy:

  • Čtěte etikety – proč si dávat nějaké chemické látky navíc? Zajímejte se o složení potravin, které nakupujete a neznáte-li nějaké složky, vyhledejte si je např. v databázi na www.ferpotravina.cz/ecka.
  • Pestrý jídelníček – obměňujte, zkoušejte nová jídla, zařaďte co nejvíce čerstvých potravin, ochutnávejte různé kuchyně. Pokud byste jedli jednotvárně, vystavujete se stále stejným škodlivinám a kumulujete si jejich obsah ve svém těle.
  • Ryby – sice obsahují zdraví prospěšný jód nebo kyseliny omega 3, jenže také velmi škodlivou rtuť. Až třetina rtuti, kterou přijmeme do těla, pochází právě z konzumace ryb. Proto by se rybám měli vyhýbat hlavně těhotné a kojící ženy. Ne, že bychom se jich měli úplně vzdávat, ale jistě není dobré jíst je příliš často. 
  • Obilniny – největším problémem obilnin bývá možný výskyt mykotoxinů, které poškozují játra a ledviny a mají navíc karcinogenní účinky. Je proto velmi důležité skladovat obilniny a výrobky z nich správně - v chladu, v suchu a co možná nejméně v mikrotenových sáčcích. Pokud se objeví stopy plísně, je třeba vyhodit celý výrobek.
  • Mléčné výrobky a vejce – ne každého napadne, že i v mléce a mléčných výrobcích budou nějaké chemické škodliviny. Jenže z půdy, vody a vzduchu se mohou do těla hospodářských zvířat dostávat různé odpadní produkty chemické a průmyslové výroby. Takové jsou např. v tucích rozpustné a v tucích se ukládající dioxiny a PCB. Ty se pak tedy nacházejí hlavně v tučných mléčných výrobcích. To samé platí i o vejcích, ve kterých se tyto látky také mohou nacházet. Pokud dáme přednost bio mléčným výrobkům a bio vejcím, uděláme nejlépe.
  • Maso a uzeniny – také tučné maso a hlavně vnitřnosti obsahují nejvíce těžkých kovů, dioxinů a PCB. Tučné kousky by se proto měly z masa nejprve odstranit a teprve pak použít k přípravě jídel. Co se týče masných výrobků, určitě se vyhýbejte těm nekvalitním, které obsahují hodně „éček“, dochucovadel, barviv apod.
  • Ovoce a zelenina – abychom do sebe nedostávali příliš mnoho pesticidů, dusičnanů, je třeba je před konzumací správně připravit. Ovoce a zeleninu vždy nejprve důkladně omyjte a oloupejte. U listové zeleniny nejprve odstraňte vnější listy, z mrkve odkrojte vrchol s natí. 
  • Káva – jelikož obsahuje akrylamid, je třeba ji pít s rozumem. Např. kdybyste vypili litr kávy, dostali byste do těla jednou tolik, než je denní limit. Jenže akrylamid není jen v kávě, ale také je obsažen v potravinách, které byly připraveny s použitím vysoké teploty. Jedná se hlavně o hranolky, chipsy, snídaňové cereálie, sušené ovoce apod.
  • Detoxikace – jsou různé návody na detoxikaci těla, různě náročné a co odborník, to jiná metoda. Důležité je také vědět, že při pravidelné konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny, dodáváme našemu tělu dostatek antioxidantů, které pomáhají odlehčit našemu tělu v různých oblastech.

 

Jak tento problém řešíme my?

Vyrábět hotová jídla bez chemických příměsí se v dnešní době zdá jako něco nemožného. Většinou se lidé pozastavují nad tím, jak to že mají naše jídla takovou trvanlivost, když nepoužíváme konzervanty.
My totiž jídla nevyrábíme smísením různých směsí, ale vaříme z klasických surovin a podle klasických receptur. Nepotřebujeme dohánět chuť chemicky, vystačíme si s přirozeným kořením a přirozenými chutěmi. Nás by to tak prostě nebavilo, my chceme přinášet kvalitní a zdravé jídlo, které zbytečně nezatěžuje játra, potažmo celý organismus.

 

 

A jak se na tuto problematiku díváte vy? Zajímáte se o to, co obsahuje jídlo, které si nakupujete? Pěstujete si svoje ovoce a zeleninu? Ochutnali jste již naše jídla bez chemie a umělých přísad? Napište nám svůj komentář zde pod článek, budeme moc rádi!

 

 

 

Zdroje:
FRYDECKÁ, Lucie. Chemie: Co nejíst často [online]. [cit. 2018-10-22]. Dostupné z: http://www.kondice.cz/2013/11/chemie-co-nejist-casto/

JANOVSKA, Evzena. Játrům neškodí pouze alkohol, ale i jiné látky běžně používané [online]. 9.10.2018 [cit. 2018-10-22]. Dostupné z: https://mamci.cz/co-skodi-jatrum/

PAMPLONA-ROGER, George D. Encyklopedie léčivých potravin. Praha: Advent-Orion, 2005. ISBN 80-7172-542-0.

SOKOLOVÁ, Dana. Palmový olej a glukózo-fruktózový sirup: levné náhražky s řadou negativ [online]. 3. srpna 2015 [cit. 2018-10-22]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/zena/zdravi/376069-palmovy-olej-a-glukozo-fruktozovy-sirup-levne-nahrazky-s-radou-negativ.html

  Napište příspěvek

Slouží pouze pro odpověď, nebude nikde zobrazen.

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace