Něco málo o skořici....

Kdo zná naše mouky, ví, že naše Směs na sladké pečivo obsahuje vedle banánové mouky, hrachové mouky, jedlé sody a soli také skořici. Proč zrovna skořici?

Nejprve stručná charakteristika

České slovo „skořice“ vzniklo již v praslovanském období z kora (vlastně kůra), k němuž byl vytvořen dublet skora. Ještě ve staročeském období existovaly dublety skořicě a kóra. Postupně se zažil pouze termín skořice, jak jej známe dodnes.

Skořicí nazýváme kůru z dřeviny skořicovníku – rod Cinnamomum. Nejznámější je skořicovník čínský (silnější, tmavé barvy a hrubší povrch) a skořicovník cejlonský (tenčí, světlejší a jemný povrch). Skořicová kůru známe jako srolované tyčinky, protože jakmile uschne, stočí se právě do tohoto tvaru. Chuť je sladká a teplá, vůně je exotická a sladká.


Skořice jako známé koření

Asi nejvíce známe skořici jako koření do sladkého pečiva, do svařáku apod. Ale dává se též i do dušených jídel, používá se k dochucování jogurtů, mléčných výrobků, k ořechům, k nakládání ovoce (zvláště do švestkových povidel), do čajů apod. Myslím, že není třeba dále vyjmenovávat…


V čem je ale skořice oproti jinému koření výjimečná?

Málokdo už asi zná její dietetické a zdravotní účinky. Kůra skořice obsahuje silici a mezi hlavní složky silice patří skořicový aldehyd a eugenol. Dále kůra obsahuje Ca, K, Mg, Mn, Fe, vitamín C, α-tokoferol.


Celkem známý je její účinek pro zahřátí těla. Proto se přidává často do tzv. zimních čajů či klasického svařáku. Je to právě díky látkám ve skořici, které dokáží rozproudit krev v našich žilách a opět to souvisí s nervovým systémem. Tento povzbuzující účinek zároveň zahání chmury, zlepšuje náladu a působí i jako přírodní afrodiziakum.


Při léčbě cukrovky se dokázal příznivý vliv užívání skořice. U diabetiků snižuje hladinu cukru v krvi a také zároveň snižuje i hladinu cholesterolu v krvi. Jako významný antioxidant zase skořice chrání tělo před nepříznivými vlivy a volnými radikály a čistí krev.


Esenciální oleje z kůry skořice má velmi silné antiseptické účinky, proto se doporučuje pít v bylinných čajích při nachlazení nebo i při onemocněních močových cest.


Skořice má také vysokou schopnost napravovat poruchy menstruace (snížení bolestivosti, upravovat pravidelnost). A během klimakteria pomáhá snižovat nepříjemné průvodní obtíže. Někde se dokonce podává ženám jako sedativum při porodu.

V lékárnictví je zase používaný k v provonění zubních a farmaceutických výrobků a má hlavně upravovat nepříjemnou chuť léků.


Zajímavý je též její vliv na nervový systém. Podle vědců z americké Virginie zvyšuje už jen její vůně rychlost reakcí u řidičů a udržuje také bdělost. Což je dobré nejen pro řidiče, ale také pro sportovce či studenty zvláště ve zkouškovém období. V jiné studii s myšmi nemocnými Parkinsonovou chorobou se zase prokázalo, že při podávání skořice se jejich zdravotní stav výrazně zlepšil.


V neposlední řadě se v medicíně využívá zvláště pro její účinky na žaludeční potíže a zažívání – podporuje trávení, léčí průjem a zvyšuje chuť k jídlu. Zde právě nalézáme odpověď na naši úvodní otázku - skořice je přírodním prostředkem proti nadýmání. Zatímco hrachová mouka obsažená ve Směsi na sladké pečivo nadýmání může způsobit, skořice její účinky eliminuje.

 

 

 

Použitá literatura:
Atlas rostlin.cz. [online]. 2010 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: <http://listnatestromy.
atlasrostlin.cz/skoricovnik-cejlonsky>.

Cinnamon (Cinnamomum species). Medical Toxicology of Natural Substances. 2009,
č. 55, s. 327–335.

RŮŽIČKOVÁ, Gabriela a Blanka KOCOURKOVÁ. Koření – zdroje pěstování a zpracování. [online]. Brno: Agronomická fakulta [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://pssp.cz/multi_dvd/index.html

LU, Fei, Yi-cheng DING, Xing-qian YE a Yu-ting DING. Antibacterial Effect of
Cinnamon Oil Combined with Thyme or Clove Oil. 2011, s. 1–6.

MORRISOVÁ, Sallie. Koření. Praha: Svojtka & Co, 2002. ISBN 80-7237-574-1.

MORRISOVÁ, Sallie. Koření. Praha: Svojtka & Co, 2002. ISBN 80-7237-574-1.

Obrázek koření skořice [online]. [cit. 2016-10-03]. Dostupný z: http://www.ireceptar.cz/res/archive/209/024975.jpg?seek=1360161657

ODYOVÁ, Penelope. Velký atlas léčivých rostlin. Martin: Osveta, 1995. ISBN 80-217-0521-3.
Centrum pro databázi složení potravin [online]. [cit. 2016-10-03]. Dostupné z: http://www.czfcdb.cz/vyhledavani-potravin/podle-nazvu/?action=result

HOLUB, Josef; KOPEČNÝ František. Etymologický slovník jazyka českého. Praha:
SNU, 1952.

 

 

(vk)

  Napište příspěvek

Slouží pouze pro odpověď, nebude nikde zobrazen.

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace