Proč tloustneme?

O tom proč tloustneme a kde se bere pocit hladu mluví prezident Aliance výživových poradců ČR Dipl. Ing. Ivan Mach, CSc.

Dneska si řekneme, proč jsme vlastně tlustí, proč naše populace tloustne. A že odpověď, že jíme hodně tuků a cukrů, tak ta příliš nesedí.

Stačí tedy pouze počítat kilokalorie? A můžeme je vůbec přesně spočítat?

Naše každodenní, měsíční nebo roční energetické bilance, to je kolik kilokalorií nebo kilojoulů jsme snědli a kolik se jich opravdu využilo, se vždycky uváděly jako hlavní příčina tloustnutí. Podle současných výzkumů se však zdá, že zvýšení nebo ztrátu tělesné hmotnosti, tedy hubnutí a tloustnutí, automaticky řídí také signály, které nám oznamují, zda jsme hladoví nebo sytí.

Proč se tyto signály pořád nějak deformují a tak vedou napříč světem k obezitě? A jak vypadá tento náš kontrolní a řídicí systém chutí a z čeho se vlastně skládá?

Tak je to především nervový systém, který spojuje mozek, střeva a tukové buňky. Pak jsou to metabolické hormony, včetně hormonů a látek uvolněných z tukových buněk. Dále jsou to mozkové chemikálie, kterým říkáme neuropeptidy a nakonec transportní molekuly imunitního systému, které se nazývají citokiny, zejména ty, které se tvoří v tukových buňkách, pak jim říkáme adipocitokiny, které mají mnoho roztodivných účinků.

 Tyto látky pracují společně a chemicky se dorozumívají se všemi orgány a tkáněmi v těle, které jsou odpovědné za řízení jak naší váhy, ale vlastně i za přežití, když to vezmeme z vývojového hlediska.

Signály probíhají mezi žaludkem a střevy, játry a slinivkou, mezi tukovými buňkami a endokrinním systémem žláz a vedou do mozku a do nervového systému. Ve skutečnosti tento tanec signálních molekul mezi orgány a tkáněmi reguluje chuť k jídlu a tedy přírůstek a úbytek váhy. Již malé poruchy mohou v průběhu času do tohoto systému vnést významné změny, které nějak mohou souviset s hmotností.

Vzhledem k tomu, že tento unikátní signalizační systém vznikl v dávných dobách omezených zdrojů potravin, kdy vznikala období hladu, reguluje chuť k jídlu velmi efektivně. Nové typy nervových přenašečů, které ovlivňují chuť, tedy co a kolik toho sníme, jsou objevovány takřka každý den. Společně komunikují, aby ovládaly chuť k jídlu. Když jsou v rovnováze, tak i váha zůstává v rovnováze. A když jsou mimo rovnováhu, tak váha se mění.

 

Nejdůležitější molekuly zapojené do řízení chuti k jídlu se vytvářejí ve slinivce a v tukových buňkách.

Tady jsou příklady některých z nich: leptin, inzulin, adiponektin, visfatin, rezistin… Dále v mozku vzniká melanokortin a v žaludku grelin, proglukagon a jiné.

Měl by to tedy být jemně vyladěný a harmonický systém, který ovlivňuje naše zdraví a upravuje metabolismus. Výzkum se teprve nyní zaměřuje na vysvětlení toho, co to je hlad nebo sytost. Že to není jen pouhá potřeba energie, jak jsme si dříve mysleli, podle čeho si vybíráme potraviny, jak vznikají naše stravovací návyky a kdy jíme... Jak to závisí ale na složení potravin, živiny, mikroživiny, vláknina... A jak to ovlivňuje naše stravovací návyky, metabolismus a váhu.

Obezitu tedy nelze považovat jenom za důsledek nadměrného příjmu energie, cukru nebo nadměrné konzumace tuků, což se většinou zjednodušuje.

Ing. Ivan Mach, CSc.

Přepis nahrávky z Českého rozhlasu Dvojka.

  Napište příspěvek

Slouží pouze pro odpověď, nebude nikde zobrazen.

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace