Deník Právo: Na hotová jídla dává záruku tři roky

Rodinná firma z Trutnova, která přes dvacet let vyrábí hotové pokrmy, patří k těm málo šťastlivcům, kterým se loňský rok, kdy udeřil koronavirus, nadmíru dařilo. V jarní karanténě například prodali za jeden den to, co obvykle za měsíc.

„Největší prodeje byly v březnu, dubnu,“ hlásí zakladatel Expres Menu Petr Sogel. 

Pokud porce strávníci nestihli sníst, nevadí. Díky speciální konzervační metodě, kterou vymyslel a na niž získal patent, vydrží jídla i tři roky bez toho, že by se musela skladovat v chladu, neobsahují konzervanty ani éčka. 

„Dáváme tříletou záruku, ale atesty máme na deset let. Vloni jsme odnesli archivní vzorky z roku 2009 do státní zkušebny, byly absolutně netknuté, jako byste je uvařila včera,“ líčil Sogel. 

Nabídka čítá sto druhů jídel, nejlepší je podle něj česká klasika. „Maso máme z mladých býčků, kteří se pasou na volno, do omáček přidáváme přes noc tažené vývary, zahušťujeme vlastní směsí kukuřičné a rýžové mouky, takže jídlo neobsahuje lepek,“ popisoval Právu. Právě vývary patří mezi novinky, jež si zákazníci můžou koupit, také ragú s fazolemi inspirované španělským cassoulet em nebo italskou tomatovou polévku. 

Do gastronomie se vrhl, byť není z oboru. Vystudoval architekturu. Po revoluci s kamarády v Praze založil developerskou firmu. Práce se dařila, ale strádal tím, že nevídá děti. Když Trutnov prodával dvě ruiny, koupil je a zrenovoval na čtyřhvězdičkový hotel, který si rodina nechala. 

„Manželka, která pracovala na územním rozvoji, si udělala rekvalifi kaci kuchař-číšník a nastoupila jako provozní, maminka dala výpověď v účtárně a šla pracovat k nám,“ vzpomíná. Jenže drahá kuchyň se nerentovala, protože hosté se najedli ráno a pak až večer. „Díky cestám do Ameriky jsem poznal, jak fungují předpřipravená jídla. Když jsem se vrátil, začali kuchaři vařit třeba sto gulášů, dali je do speciálních misek, šokově zamrazili a nabídli do velkých závodů,“ vypráví. 

Slavil úspěch, a tak v roce 1999 založil Expres Menu. Pronajal si bývalý motel Horal, kde se stravovali účastníci legendárního Závodu míru, aby měl kde poptávku po jídlech uspokojit. A začal přemýšlet o jiném než šokovém mražení. Na rok se zavřel do knihoven, jezdil na konzultace na VŠCHT a podařilo se mu vytvořit unikátní metodu, na kterou po šesti letech dostal patent. 

„Dodavatelé dovezou prvotřídní suroviny, tepelně je opracujeme a ještě teplé naplníme do bariérového sáčku, který se hermeticky uzavře. Speciální obal má čtyři vrstvy, může si na něj stoupnout dospělý člověk a nepraskne. V obalu porci ještě zahřejeme a šokově zchladíme,“ prozradil.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace